Odchod do zahranicí – pres Sovetský svaz a Francii

Málokterí budoucí ceskoslovenští príslušníci RAF se do Sovetského svazu dostali dobrovolne. Jedním z nich byl Jaroslav Hlado, pozdejší príslušník 312. cs. stíhací perute, který uletel do SSSR, když mu po okupaci zbytku Ceskoslovenska hrozilo zajetí.

Valná vetšina zajatých Rudou armádou byla v SSSR internována v bývalých klášterech nebo gulazích, které se príliš nelišily od nacistických vyhlazovacích táboru. Hovorili o nich všichni ti, kterí meli to štestí a tuto internaci prežili. Václav Djacuk, který nelétal v RAF, ale na konci války u 1. smíšené letecké divize, si radeji nechal úmyslne poranit ruku, aby nemusel každý den težce pracovat. Díky tomu prežil. Jiní meli veznením zdraví poškozeno tak, že se již nemohli zapojit do boju jako aktivní piloti. Jako napríklad Imrich Gablech, v RAF rídící letu. Naštestí ješte pred napadením Sovetského svazu nacistickým Nemeckem byli nekterí Cechoslováci, po ruzne dlouho dobe dobe od jejich zadržení, odesíláni do Francie. Osudy dalších, kterí tam zustali, jsou dodnes nejasné. Václav Djacuk vzpomínal, že s ním do gulagu odplouvaly tri tisíce Cechoslováku. Vrátily se tri stovky.

Fotografie z internace v bývalém kláštere v Suzdalu. Archiv Tomáše Jambora.

Francie byla další zastávkou po odchodu pres Polsko, poprípade Madarsko, Jugoslávii a zeme Stredního Východu.

Ceskoslovenští letci ve Francii byli odesláni do výcviku, který byl dle pametníku velmi pomalý. Po preškolení na francouzskou techniku se do boju zapojili vetšinou stíhaci. Nekterí budoucí príslušníci RAF sloužili tehdy ješte u peších jednotek.

Prvním padlým byl František Barton, který se zrítil 6. zárí 1939 pri návratu ze cvicného letu. O sedm mesícu pozdeji Cechoslováci zaznamenali první sestrel. Úspešným strelcem byl Antonín Mikolášek, který necelé dva mesíce pozdeji padl. Prvním ceskoslovenským leteckým esem, se stal úspešný reprezentant v akrobatické souteži v Curychu František Perina, v RAF pilot 312. cs. stíhací perute. Jednou ze ztrát, které ceskoslovenské letectvo ve Francii utrpelo, byla smrt Františka Nováka, predválecného vojenského pilota a akrobata. František Novák úspešne reprezentoval Ceskoslovensko na akrobatickém mistrovství sveta v Curychu i na Olympiáde v Berlíne. Ve Francii pusobil jako letecký instruktor. Nemci na nej dokonce vypsali financní odmenu. František Novák však zemrel 27. dubna 1940 v Paríži po operaci žaludku. Nechtel zustat v nemocnici a vrátil se k létání.

Po dobu bitvy o Francii ceskoslovenští letci sestrelili nebo se podíleli na sestrelení sto dvaceti devíti neprátelských letadel, pravdepodobne sestrelili dvacet pet letadel. Ve Francii bojovalo více než sto sedmdesát našich letcu. Sedm z nich obdrželo rád Légion d´ Honneur ve stupni Chevalier.

Curated by Filip Procházka living history group 276th Sqdn. (reenacted) RAF