Lidické tragédie

Lidice u Kladna byly vypáleny 10. cervna 1942. Záminkou se stal dopis, který byl adresován zamestnankyni firmy Palaba Anne Marušcákové a který byl zachycen jejím reditelem Jaroslavem Pálou. Mohl budit dojem, že ho napsal jeden z parašutistu, který provedl atentát na zastupujícího ríšského protektora Reinharda Heydricha, což se ale pozdeji neprokázalo. Skutecným duvodem k napsání dopisu byla ve skutecnosti snaha jeho autora ukoncit manželskou neveru.

Sohledem na vyznení dopisu se majitel továrny Jaroslav Pála rozhodl nahlásit ho na gestapo. Následovalo vyšetrování, a protože vyšlo najevo, že pisatel dopisu nechal prostrednictvím Anny pozdravovat rodinu Josefa Horáka z Lidic, který sloužil u RAF, byla výsledkem obec vypálena, muži nad patnáct let zastreleni, ženy byly odvezeny do koncentracních táboru (šedesát z nich se nedožilo konce války), nekteré deti byly dány do Nemecka na ponemcení, ty dvaaosmdesát dalších bylo pravdepodobne zavraždeno v nacistickém vyhlazovacím tábore v Chelmnu nad Nerem v Polsku.

V reakci na to vzniklo ve Velké Británii hnutí Lidice Shall Live. To odstartoval clen mestské rady ve Stoke−on−Trent Barnett Stross, který spolu s horníky celého sveta navrhl znovuvybudování Lidic, ke kterému velmi výrazne, a to nejen financne, prispel. V tomto hnutí byl aktivní i lidický obyvatel Josef Horák.

V osvobozeném Ceskoslovensku zahájila cinnost Spolecnost pro obnovu Lidic, sdružující preživší lidické ženy a deti. Dle zákona „Úcelem Spolecnosti jest predevším vybudovati Lidice, dáti nový domov lidickým ženám, vrátivším se z koncentracních táboru, a jejich detem v rámci této obce…“ Byt již tehdy byli zpátky ve vlasti lidictí obyvatelé, letci RAF, Josef Horák a Josef Stríbrný, zákon na ne nepamatoval. I proto se Josef Horák spolu s Josefem Stríbrným hlásili za cleny a neúspešne žádali, aby jim v rámci spolecnosti byla priznána stejná práva, která priznával zákon všem soucasným obyvatelum Lidic. Pomery po roce 1948 dokresluje zápis správního výboru Spolecnosti pro obnovu Lidic z 16. cervna 1948, respektive príspevek lidické ženy, preživší z Ravensbrücku a první predsedkyne Místního národního výboru v Lidicích Heleny Leflerové: „Vzhledem k …Josef Horák, který nedávno uprchl do ciziny, zneužívá svého bývalého postavení ve spolecnosti pro obnovu Lidic k protistátní cinnosti v Anglii, uverejnila Spolecnost…prohlášení…“

Samotní Josef Horák a Josef Stríbrný byli zdrceni tragédií Lidic a smrtí svých príbuzných, o cemž se ve Velké Británii dozvedeli z rozhlasu. Josef Stríbrný se po celý život z této tragédie nevzpamatoval a vypálení Lidic si kladl za vinu. Návrat domu obema mužum neulehcily ani nekteré lidické ženy, které je pod vlivem tragédie svých rodin a své vlastní z toho nespravedlive také vinily.

Vypálené pozustatky Lidic.

Pohled z americké obce Lidice, stát Illinois. Pohled byl adresován Ottovi Hrubému, v té dobe príslušníkovi 57 operacne výcvikové jednotky, dríve pilotovi 111. perute. Tato obec Lidice se dríve jmenovala Stern Park a byla, podobne, jako mnohé další, prejmenována v rámci vlny solidarity s vypálenými ceskoslovenskými Lidicemi. Archiv Antonín Nešpor.

 

F/Lt Josef Horák

 

Narozen 24. cervna 1915, Hrebec, okres Kladno, Stredoceský kraj

Zahynul 18. ledna 1949, Chipping Sudbury, Gloucestershire, Velká Británie.

 

Jeden z lidických mužu, který se nemohl a nesmel vrátit zpátky.

 

Josef Horák z rodu lidických Horáku se v Hrebci narodil náhodou. Jeho maminka tam, ve vysokém stupni tehotenství, byla na pouti. Po okupaci Ceskoslovenska a demobilizaci byl umísten v úrade, kde se potkal s dalším rodákem z Lidic, Josefem Stríbrným a Václavem Študentem z nedaleké Hostivice. Všichni pak odešli do zahranicí. V RAF létal u 311. cs. bombardovací perute jako palubní strelec. Odlétal prvních dve ste operacních hodin. Pro druhý turnus byl preškolen na pilota. Po ukoncení operacní cinnosti vystudoval vysokou vojenskou školu a pusobil pak jako stycný dustojník. Po válce zustal u letectva, ale s ohledem na politický vývoj odešel v dubnu 1949 opet do exilu. Zahynul pri letecké havárii.

Jeho rodina byla vyvraždena za druhé svetové války po vypálení Lidic.

Od roku 1992 nese jedna z lidických ulic jeho jméno.

Prohlášení Spolecnosti pro obnovu Lidic po emigraci Josefa Horáka z komunistického Ceskoslovenska. Státní oblastí archiv Kladno, fond Spolecnost pro obnovu Lidic a Ležáku (NAD 810), in. c. 11, karton c. 3, Zápis ze schuze správního výboru z 25. 5. 1948.

 

F/Lt Josef Stríbrný

Narozen 28. cervence 1915, Lidice, okres Kladno, Stredoceský kraj

Zemrel 27. listopadu 1976, Písek, okres Písek, Jihoceský kraj

Josef Stríbrný z nacisty vypálených Lidic. Do obnovené obce se nesmel vrátit.

Z okupované vlasti odešel spolecne s Josefem Horákem. Ve Velké Británii nejprve sloužil u Ceskoslovenské samostatné brigády a absolvoval parašutistický kurs. Pozdeji se stal navigátorem u 311. cs. bombardovací perute. Jeho matka a mladší bratr byli za heydrichiády popraveni na popravišti v Praze − Kobylisích. Josef Stríbný zustal vojenským letcem i po válce, ale i on byl po únoru 1948 vyhozen a nejaký cas veznen. Z vezení byl propušten díky pomoci nekolika lidických žen. Dožil v Písku, nemocný, po celou dobu svého života pronásledován lidickou tragédií.

Od roku 1992 nese jedna z lidických ulic jeho jméno.

Curated by Filip Procházka living history group 276th Sqdn. (reenacted) RAF