Osudy- Life stories

Cechoslováku bojovalo v rámci RAF a WAAF témer 2 500. Všechny jejich osudy jsou zajímavé a zaslouží si být pripomenuty, bez ohledu na to, jedná-li se o stíhacího pilota, kuchare, navigátora, mechanika. S ohledem na prostory bylo nutné vybrat jen nekolik mužu a žen. Verím, že si další informace najdete na webu, který bychom i s vaší podporou rádi spustili, poprípade jinde.

 

Muž, který potopil Alsterufer

 

F/O Oldrich Doležal, DFC

 

Narozen 1. brezna 1912, Ostrava, okres Ostrava, Moravskoslezský kraj

Zemrel 28. listopadu 1984, Etchinghill, Kent, Velká Británie

 

Další Batovec príslušníkem RAF.

 

Válka ho zastihla na služební ceste, naštestí byl práve ve Velké Británii se svým zamestnavatelem, firmou Bata. Vojenskou kariéru zahájil jako pozemní radiotelegrafista, ale na své prání se stal pilotem. Jeho finest hour byla 27. prosince 1943, kdy se svou osádkou potopil nemecký lamac blokád Alsterufer, vezoucí z Japonska strategicky duležitý wolfram.
Dalším husarským kouskem byl odlet za svobodou, který provedl z komunistického Ceskoslovenska, kde mu hrozilo vyšetrování a veznení. Dne 24. brezna 1950 unesl jednu ze trí dakot Ceskoslovenských aerolinií, které ten den koordinovane odletely z Ceskoslovenska, a odletel s ní do druhého exilu.

In 2005, he was named an honorary resident of the city of Fryšták. V roce 2005 byl jmenován cestným obcanem mesta Fryšták.

Dne 24. Oldricha Doležala brezna 1950 odletel z komunistického Ceskoslovenska v letounu Ceskoslovenských aerolinií (CSA) DC−3 OK−WDS. Spolu s ním uletely další dva letouny CSA. OK−WDS letel z Bratislavy, z Brna OK−WDR, jehož kapitánem byl bývalý Vít Angetter z Ostravy OK−WAR s Ladislavem Svetlíkem. Všichni tri piloti byli bývalými príslušníky RAF. Na námety tohoto odletu za svobodou byl v Ceskoslovensku natocen propagandistický film Únos.

 

Jeden ze trí ceskoslovenských velitelu britských perutí RAF

 

W/Cdr František Fajtl, DFC

 

Narozen 20. srpna 1912 Donín, okres Louny, Ústecký kraj

Zemrel 4. ríjna 2006, Praha

Popularizátor našich válecných letcu, jemuž mnozí vdecíme za náš konícek

Proti Luftwaffe bojoval již ve Francii, byl rovnež pilotem Bitvy o Británii. V roce 1942 se stal velitelem 122. perute „City of Bombay“. Ve stejném roce byl sestrelen nad Francií. Podarilo se mu pres Španelsko a Gibraltar uprchnout. Tato anabáze je popsána v knize SestreleN. Od roku 1944 velel letecké jednotce, která byla soucástí letectva Rudé armády a operovala z polního letište v týlu neprítele. Podporovala tak Slovenské národní povstání – povstání Slováku proti Nemcum, svým bývalým spojencum. I on se po roce 1948 stal obetí komunistické perzekuce. Byl veznen a nucen se živit nejaký cas jako skladník. V uvolnenejších 60. letech se vrátil k letectví – byl zamestnán u Státní letecké inspekce. Je autorem sedmnácti knih, ve kterých popsal zážitky svoje nebo svých spolubojovníku. Nezanedbatelná byla také jeho prekladatelská a prednášková cinnost. Jeho vzpomínky byly i hlavním podkladem pro scénár filmu Tmavomodrý svet.

Po Františku Fajtlovi byla pojmenována základní škola v Praze – Letnanech, Obchodní akademie a park v Lounech a letište ve Slaném. Pametní desky mu byly odhaleny na zmínené letnanské škole, na letišti ve Slaném a na jeho rodném dome v Doníne. Je po nem pojmenována i jedna z ulic u Letište Václava Havla v Praze Ruzyni.

Moravské zemské muzeum

Letište Poremba, 26. dubna 1945. František Fajtl jako velitel 1. ceskoslovenského samostatného stíhacího pluku v SSSR. Na fotografii je spolu s ním velitel 1. ceskoslovenské smíšené letecké divize v SSSR Ludvík Budín. František Fajtl via Jirí Rajlich.

 

Sgt Josef František, DFM and Bar

Narozen 7. ríjna 1914, Dolní Otaslavice, okres Prostejov, Olomoucký kraj

Zahynul 8. ríjna 1940, Ewell, Surrey, Velká Británie

Cechoslovák, co létal s Poláky.

Byl jedním z dobrovolníku, který zustal v Polsku a bojoval zde proti Nemcum. Z poraženého Polska se dostal do Francie, kde se rozhodl zustat s Poláky i nadále. Ceskoslovenský dustojník, kterému se ve Francii hlásil, nepochopil, proc prijíždí do Francie tak pozde (O naše letce nemelo Polsko z pocátku zájem, a tak byli odesílání do Francie rovnou.). Ve Velké Británii bojoval v Bitve o Británii, a to s 303. polskou stíhací perutí. Jeho nejúspešnejším dnem bylo 11. zárí 1940, kdy za jeden den sestrelil tri nemecká letadla. Behem mesíce jich sestrelil celkem sedmnáct jiste a jedno pravdepodobne. Zahynul pri neobjasnené havárii svého letadla.

K 35. výrocí jeho úmrtí, dne 12. ríjna 1975, byla na otaslavické škole odhalena pametní deska, která mu byla venována. Tato škola dnes nese jeho jméno. Po roce 1989 byl na jeho pocest pojmenován prostejovský aeroklub.

 

Boxer palubním strelcem

W/O Vilém Jakš

Narozen 25. dubna 1910, Bratcice, okres Brno−venkov, Jihomoravský kraj

Padl 21. srpna. 1943, Biskajský záliv (nezvestný/MIA)

 

Jako první Cechoslovák boxoval o titul profesionálního mistra sveta, a to v roce 1935 v Paríži proti Marcelu Thilovi

Odmítl zustat se svou prítelkyní, madarskou hereckou Käthe von Nagy na Francouzské riviére a z poražené Francie doplul do Velké Británie, aby se stal príslušníkem RAF.
Po odlétaných prvních dvou stech hodinách byl zbrojním instruktorem a sportovním rotmistrem a cvicil novácky. Kvuli „hloupým lidem, kterí mu predhazovali bezpecné místo, zatímco jiní bojují,“ se prihlásil opet do služby. Od 21. srpna 1943 je nezvestný. Ten den odstartovaly dva první liberatory 311. cs. bombardovací perute k operacnímu letu. Vrátil se jeden. V tom Vildove byl i velitel perute Jindrich Beitcetl, který se tak stal jediným velitelem této perute, který padnul ve službe. Jejich letoun byl nedaleko Brestu sestrelen presilou nemeckých stíhacu. Tela clenu posádky nebyla nikdy nalezena.

pripomínající jeho památku. Konal se zde rovnež bežecký Memoriál bratrí Jakšu.

Curated by Filip Procházka living history group 276th Sqdn. (reenacted) RAF